Proč jsem se rozhodl pro iTV a proč jsem naše vysílání nazval ASMR?

 

WIKIPEDIE:

„Autonomní senzorická meridiánová reakce (autonomous sensory meridian response, zkráceně ASMR) je pocit brnění, který obvykle začíná na pokožce hlavy a pokračuje po zadní části krku a horní části páteře. Příjemná forma parestézie byla srovnávána se sluchově-hmatovou synestézií.

ASMR je subjektivní zážitek „euforie nízkého stupně“ charakterizovaný „kombinací pozitivních pocitů a výrazným pocitem mravenčení na pokožce“. Je nejčastěji vyvolán specifickými sluchovými nebo vizuálními podněty.“

 

Podle mých zkušeností a praxe se mnoho lidí nezabývá tím, co bude. Za dobu, co věštím (od sedmi let=67 let) jsem zažil a vyzkoušel hodně věcí, poznal mnoho lidí a hodně osudů. Dost často jsem nechápal, proč někteří lidé dělají mnohdy nesmyslné věci a nechápal jsem, proč nejsou „předvídaví“, „jak to dopadne“. Až když jsem začal dělat Rodinné konstelace, tak jsem vše pochopil. 

​

WIKIPEDIE: 

„Rodinné konstelace jsou metodou rozvoje osobnosti, sebepoznávání a psychoterapie. Umožňují názorně ukázat a pocítit souvislosti a vztahy mezi členy rodiny, případně členy širších systémů. Jejich tvůrcem je Bert Hellinger. Metoda je používána v terapii a poradenství“. 

 

V konstelacích se ukazuje, že neexistuje spravedlnost v rámci jednotlivce, ale v rámci celého rodinného systému. To se ukazuje jako problém, který nejde řešit, když o něm nevíme. Z dalších zkušeností jsem pochopil, že mnoho lidí žije ve snu, ne v realitě. Další poznatky z konstelací ukázaly, že mnoho lidí je „zamrzlých v dětství“ vinou rodičů. Původ bych viděl v době před rokem 1990, kdy nikdo nemohl dělat co jej baví. Komunistické „velení“ říkalo, že lid je tu proto, aby „nemyslel, držel hubu a krok“ a za to dostane práci, jídlo a bydlení. A dodávali, že smyslem života je rodina. A tak se stalo, že si „socialistické ženy“ neuměly představit, co budou dělat, až děti dospějí a odejdou do svého života – že tím ztratí smysl života. Sice je už 30 let po „revoluci“, ale „programy socialismu“ zůstávají mnoha lidem v podvědomí. 

Jinak nejde pochopit, proč se lidé stále dokola nechávají podvádět, mnoho lidí je naivních. Například dnes jsem zaslechl v TV, že škola bude řešit, že děti mají nedostatek pohybu. To je přece povinnost rodičů. Opět je vidět, že přetrvává nepochopitelný (socialistický) názor, že „škola má řešit život dětí“. Nedávno vystoupila v médiích jedna žena, která tvrdila, že je protiprávní dávat školákům domácí úkoly. Což je samozřejmě pravda, protože škola má učit v době určené k vyučování a jestli se budou školáci učit i po vyučování (které je správně – ze zákona povinné), je věcí rodičů, kteří za své děti odpovídají. A není třeba připomínat, že známky školáků jsou vysvědčením rodičů, jak se o své děti starají a jak se s nimi učí. 

Ve svých článcích a knihách na výše uvedené problémy popisuji, dávám „samotesty“, aby si lidé sami vyzkoušeli, kde mají slabiny, co a jak je dobré řešit. Jsou sebepoznáním.  Ale když vidím počet lidí, které to zajímá, tak je jich cca 10 %. Jsem přesvědčen, že ti, kteří se o tuto problematiku zajímají, mají bohatší a lepší život a nenechají se podvést. Dostávám zpětnou vazbu od lidí, kteří byli mými klienty před mnoha lety a sdělují své poznatky, například, že od doby návštěvy u mne se jim žije lépe a radostněji a nebyli už od doby, co realizují „mé alternativní způsoby léčby“, nemocní.

Dnes jsem napsal pro jeden časopis další článek, který je podle mne výstižný, a proto jej dám opět na stránky do kapitoly „Články“. 

A tak by se dalo pokračovat. 

To vše mne inspirovalo vymyslet další možnost (nedělní vysílání ASMR), jak probudit v lidech „dospělost, sebedůvěru, rozhodnost“ a hlavně, najít sama sebe.

Z rodinných konstelacích vím, že vše se v „terapii rodinných konstelací“, ale i v mém nedělním vysílání (ASMR) děje v nižší hladině vědomí“. Jedině v této hladině vědomí jsme schopni „změnit negativní programy v podvědomí a nově – pozitivně, se naprogramovat“ a tak docílit změny k lepšímu, neopakovat chyby našich předků a naše. 

Moje představa je taková, že při odpovědích na dotazy dotazující pocítí onen subjektivní zážitek „euforie nízkého stupně“ charakterizovaný „kombinací pozitivních pocitů a výrazným pocitem pozitivní změny ve svém životě“.  Že mohou konečně udělat „čáru za minulostí a vyrazit vstříc růžové budoucnosti. Díky sebedůvěře lze využít lépe svých schopností, být úspěšnější, lze najít způsob, jak přijít k penězům, jak se zbavit problémů. Lze nejenom odpovědět na nezodpovězené otázky, ale „napravit a ovlivnit důsledky“ chyb v rodinném systému. Podle mne je každý́ strůjcem svého štěstí, ne osudu. Ale i osud lze změnit, ale musíme vědět co máme změnit. Umí problém pojmenovat. A ve správně pojmenovaném problému se nachází jeho řešení.

 To je účelem a smyslem nedělního vysílání.

 

Přesvědčil jsem se, „že všechno máme v hlavě“. To tvrdí i mnoho odborníků, a určitě se o tom přesvědčilo mnoho lidí. Jenže díky „negativnímu programu v podvědomí“ se stává, že všechna předsevzetí o změně, po odeznění konkrétních situací sklouzne do „původních kolejí“.

A rád bych docílil toho, aby tomu tak nebylo u mých klientů. Proto jsem ono vysílání nazval: „Klub radostného a úspěšného života“, protože sám takový život vedu díky dobré intuici a tím, že intuici poslouchám, od dospělosti.  

Až čas ukáže, jak se naše očekávání naplní. Tvrdím, že změny lze pozorovat za 3 dny, tři týdny, tři měsíce, tři roky. Budu se těšit, že to bude dříve než později.

Stanley Bradley